Nanokrystalické oxidy kovů

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů hrdě oznamuje, že nově předložený environmentální projektu s názvem „Ekologicky šetrné nanotechnologie a biotechnologie pro čištění vod a půd“ byl kladně hodnocen a doporučen k řeešní. Celkové náklady projektu jsou 351mil kč a bude řešen po dobu 8 let na pracovišti RCPTM. ZÁMĚREM projektu je ustavit Centrum NANOBIOWAT spojující kapacity tří akademických a šesti průmyslových subjektů za účelem vývoje a implementace ekologicky šetrných nanotechnologií a biotechnologií použitelných pro čištění a úpravu širokého spektra vod včetně podzemních, pitných, odpadních a povrchových, s možností odstranění organického, anorganického i mikrobiálního znečištění. Strategickým cílem projektu je, aby se ČESKÁ REPUBLIKA STALA EVROPSKÝM LÍDREM V OBLASTI ČIŠTĚNÍ A ÚPRAVY VOD A PŮD.

Strategickým cílem projektu NANOBIOWAT je zřídit Centrum realizující pravidelný transfer výsledků VaV do průmyslové praxe, což umožní, aby se ČR STALA EVROPSKÝM LÍDREM V OBLASTI POKROČILÝCH TECHNOLOGIÍ ČIŠTĚNÍ VOD A PŮD, které mají obrovský potenciál pro uplatnění na tuzemském i světovém trhu. Pro naplnění strategického cíle budou vyvinuty, patentovány, ověřeny a na trh implementovány nové nanotechnologie a biotechnologie použitelné pro čištění širokého spektra vod včetně podzemních, pitných, průmyslových a povrchových a pro odstranění polutantů zahrnujících organické i anorganické sloučeniny, těžké kovy, radioaktivní látky, endokrinní disruptory, pesticidy či mikrobiální znečištění.ZÁMĚREM projektu je ustavit Centrum NANOBIOWAT spojující kapacity tří akademických a šesti průmyslových subjektů za účelem vývoje a implementace ekologicky šetrných nanotechnologií a biotechnologií použitelných pro čištění a úpravu širokého spektra vod včetně podzemních, pitných, odpadních a povrchových, s možností odstranění organického, anorganického i mikrobiálního znečištění. Strategickým cílem projektu je, aby se ČESKÁ REPUBLIKA STALA EVROPSKÝM LÍDREM V OBLASTI ČIŠTĚNÍ A ÚPRAVY VOD A PŮD.
Strategickým cílem projektu NANOBIOWAT je zřídit Centrum realizující pravidelný transfer výsledků VaV do průmyslové praxe, což umožní, aby se ČR STALA EVROPSKÝM LÍDREM V OBLASTI POKROČILÝCH TECHNOLOGIÍ ČIŠTĚNÍ VOD A PŮD, které mají obrovský potenciál pro uplatnění na tuzemském i světovém trhu. Pro naplnění strategického cíle budou vyvinuty, patentovány, ověřeny a na trh implementovány nové nanotechnologie a biotechnologie použitelné pro čištění širokého spektra vod včetně podzemních, pitných, průmyslových a povrchových a pro odstranění polutantů zahrnujících organické i anorganické sloučeniny, těžké kovy, radioaktivní látky, endokrinní disruptory, pesticidy či mikrobiální znečištění.

Sinice jsou v současné době považovány za jednou z největších hrozeb pro zdroje pitné vody na celém světě. Řešení tohoto ekologickému problému byla věnována velká pozornost vedoucí k návrhu množství technologií, které by měly být efektivní, levné a ekologicky šetrné k ekosystému. V nedávné době pracovníci RCPTM navrhli metodu splňující tyto požadavky a výsledky svých snah uveřejnili v časopise Environmental Science and Technology (viz Marsalek et al., Environ. Sci. Technol. 2012, 46, 2316-2323). Navržená technologie využívá nanočástice nulamocného železa, které byly v rámci této studie identifikovány jako potencionálně užitečný nástroj v boji proti květům sinic. Ukazuje se, že čistění vod od sinic pomocí nanočástic nulamocného železa představuje efektivní a ekologicky přijatelnou metodu pro likvidaci a zamezení vzniku květů sinic. Nanočástice vykazují několik režimů účinku, tj. odstranění přirozeně dostupného fosforu, destrukci buněk sinic a imobilizaci toxického mikrocystinu, který tudíž není následně uvolněn do vodního prostředí. Ekotoxikologické experimenty prokázaly, že nanočástice nulamocného železa jsou vysoce selektivní činidla, která jsou netoxická vůči jiným biologickým druhům vodního prostředí včetně řas, dafnií, vodních rostlin a ryb. Primárním produktem reakce nulamocného železa se sinicemi je netoxická a vysoce agregující sloučenina typu Fe(OH)3, která napomáhá flokulaci a postupnému usazování rozložené biomasy.

Dne 25.11.2011 se koná 1. Výroční konference Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů. Konference je zaměřena na výsledky výzkumného centra, které byly dosaženy za dobu existence. V rámci konference bude probíhat prezentace témat z oblastí Nanokrystalických oxidů přechodných kovů v environmentálních, medicínských, katalytických a optických aplikacích, Uhlíkových nanostruktur, biomakromolekul a hybridních systémů – jejich syntéza, modelování interakcí a aplikace, Biologicky aktivních sloučenin a molekulárních magnetů na bázi komplexů přechodných kovů v interakci s nanokrystalickými magnetickými nosiči, Pokročilých optických a fotonických technologií, Pokročilých materiálů na bázi nanočástic kovů a hydridů kovů s mimořádnými redukčními, antibakteriálními, sorpčními a katalytickými vlastnostmi a Nanometrických systémů a nanotechnologií v nových analytických přístupech. Konference se pořádá v hotelu Akademie pod záštitou Generálního ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Prof. RNDr. Radka Zbořila, Ph.D. .

Prof. Radek Zbořil z Katedry fyzikální chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého obdržel Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích za rok 2011. Z rukou ministra Josefa Dobeše ji převzal společně s dalšími třemi oceněnými 10. listopadu v Malém zrcadlovém sále MŠMT. Cena se uděluje za mimořádné výsledky dosažené na základě podpory poskytnuté z účelových nebo institucionálních výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace z rozpočtové kapitoly MŠMT, od jejichž uplatnění neuplynulo do data předložení návrhu na udělení Ceny více než pět let. Cenu uděluje ministr 10. 11., při příležitosti Světového dne vědy pro mír a rozvoj a společně s prof. Radkem Zbořilem ji v tentýž den obdrželi také prof. Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd ČR, prof. Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a prof. Jiří Zeman z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.