Vědci objevili novou roli nanodiamantů při aktivaci imunitního systému

Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Karolinska Institutet ve Švédsku ve spolupráci s CATRIN Univerzity Palackého učinil vzrušující objev: nanodiamanty – drobné částice tvořené uhlíkem – dokážou aktivovat imunitní systém způsobem, který připomíná přirozenou reakci těla na virovou infekci. Výsledky výzkumu, které nedávno publikoval prestižní vědecký časopis ACS Nano, ukazují, že nanodiamanty by v budoucnu mohly najít využití v nové generaci vakcín proti rakovině nebo jako nosiče pro cílené podávání léčiv.

„Tyto nanočástice jsou pohlcovány buňkami imunitního systému, zejména dendritickými buňkami a makrofágy. Jakmile se dostanou dovnitř buněk, vyvolají silnou protivirovou reakci,“ vysvětlil Tomáš Malina, první autor studie a výzkumník působící v CATRIN a na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. „Do projektu jsem se zapojil během svého postdoktorandského pobytu na Karolinska Institutet a díky společnému úsilí se nám podařilo dosáhnout nových a velmi zajímavých výsledků,“ doplnil.

Výzkum, vedený profesorem Bengtem Fadeelem a podpořený Švédskou výzkumnou radou využil kombinaci nejmodernějších nástrojů – od analýzy jednotlivých buněk až po počítačové simulace – k odhalení toho, jak nanodiamanty ovlivňují lidské imunitní buňky.

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění bylo, že nanodiamanty dokážou aktivovat specifické receptory uvnitř imunitních buněk, které běžně rozpoznávají viry. Imunitní systém tak na tyto částice reaguje podobně, jako by šlo o skutečnou virovou infekci, aniž by docházelo k poškození buněk.

Na studii se kromě vědců z Karolinska Institutet a CATRIN podíleli také experti z VŠB – Technické univerzity Ostrava, KTH Royal Institute of Technology, University of Padua a La Jolla Institute for Immunology. Projekt navázal na spolupráci s CATRIN, kde probíhala část charakterizace materiálů a výpočtové modelování.

„Tento výzkum ukazuje, že nanodiamanty nejsou jen pasivními nosiči léčiv. Mohou aktivně ovlivňovat chování imunitního systému, což může mít velký význam v medicíně. Navíc jsme zjistili, že jsou zcela bezpečné,“ řekl vedoucí výzkumu Bengt Fadeel.

Celý článek zde: https://doi.org/10.1021/acsnano.4c18108