Uhlíkové tečky pomáhají při zobrazování lidských kmenových buněk
Od objevení uhlíkových kvantových teček jako vysoce fotostabilního fluorescenčního materiálu letos uplynulo již 15 let.1Během této doby byly uhlíkové tečky nejčastěji používány jako fluorescenční značky pro in vitro zobrazování (tj. fluorescenční značení buněk)2 a pozvolna se dostávají i do oblasti in vivo zobrazování nemocných tkání jako nitrožilně podávaný fluorescenční kontrast. Tento fakt je dán jejich vysoce biokompatibilní povahou založenou na jednoduchém prvkovém složení: uhlík, kyslík, dusík. Vědci z RCPTM se v nedávné studii pokusili tyto dva výše zmíněné trendy zkombinovat pro fluorescenční monitorování kmenových buněk v živém organismu po jejich podkožní transplantaci i intravenózní aplikaci. Použité uhlíkové tečky sloužily jako dobrý kontrast pro zobrazování lidských kmenových buněk in vitro a vůbec poprvé se podařilo detekovat intravenózně aplikované mesenchymální kmenové buňky označené uhlíkovými tečkami v tumoru myši.
Uhlíkové tečky tak posloužily jako fluorescenční značka pro semikvantitativní detekci transplantovaných buněk a zároveň byla potvrzena migrační vlastnost kmenových buněk k postiženému zánětlivému/nádorovému místu myši známá jako tzv. homing kmenových buněk. Uhlíkové tečky tedy mohou sloužit jako nástroj pro monitorování kmenových buněk v oblasti jejich nejčastějšího využití; tedy v cílené terapii či regenerativní medicíně. (Bao X. et al. Light-Sci. Appl. 7, 91, 2018; Holá K. et al. ACS Nano 11, 12402–12410, 2017; Kalytchuk S. et al. ACS Nano 11, 1432-1442, 2017).