Hajdúch: Při vývoji léčiv musíte být připraveni na řadu proher
O úspěších při vývoji nových léků, ale i o tom, co se nepovedlo a jaká z toho vyplynula ponaučení, hovořil ve středu na přírodovědecké fakultě třetí host letošního kurzu Současná chemie Marián Hajdúch. Podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) lékařské fakulty musejí vědci v tomto oboru zdolávat řadu potíží nejen při samotné práci v laboratoři, ale úspěch může zhatit například i špatné manažerské rozhodnutí farmaceutické společnosti nebo legislativní překážky.
Molekulární onkolog přiblížil práci odborníků v ÚMTM prostřednictvím několika příběhů. Na jejich konci stály nové léky, které se už využívají v klinické praxi, léčiva ve fázi klinického testování, kosmetický přípravek, ale i látky, jejichž výzkum skončil bez výsledku. Neméně zajímavý byl popis samotné cesty za novým lékem, která mnohdy trvá až 15 let a vyžaduje velké investice.
„Velmi důležité je dělat dobrou vědu. Bez ní o vás nikdo nebude mít zájem a nepřesvědčíte investora, tedy farmaceutickou firmu, že máte látky, o něž má smysl se zajímat. Musíte mít také jasný a logický plán dalšího vývoje produktu a velmi silný tým zkušených lidí, kteří jsou výzkumu odevzdaní. Počet případů, kdy narazíte, je totiž mnohem vyšší než v kterékoliv jiné činnosti. Proto si musíte uchovat pozitivní přístup a být připraveni na to, že množství nástrah, s nimiž budete muset bojovat, je nekonečné. Každá prohra vás dělá silnějšími a připravenými k tomu tu hlavní bitvu vyhrát. Musíte věřit, že jednou uspějete,“ prozradil některé z nezbytných předpokladů úspěchu při vývoji léčiv Hajdúch, jenž se spolu s dalšími kolegy podílel mimo jiné na výrazném úspěchu v boji se závažným onemocněním – cystickou fibrózou nebo potvrdili mimořádné protinádorové účinky disulfiramu, levného léku prodávaného pod komerčním názvem Antabus a užívaného k léčbě alkoholové závislosti.
Jelikož produkty v medicíně musí být pro pacienty bezpečné a prokazatelně účinné, věnují se odborníci studiu jednoho produktu jen v preklinické fázi až sedm let. Počáteční slibné výsledky ještě nemusejí znamenat konečný úspěch. „Léků, které umí léčit rakovinu u myší, máme velké množství, ale léků, které léčí rakovinu u lidí, je velmi málo. K úspěchu je potřeba dělat excelentní výzkum a být provázaný s klinickou medicínou,“ upozornil. Za důležitou součást celého procesu označil také vhodnou ochranu duševního vlastnictví a obezřetnost při navazování spolupráce s farmaceutickými firmami. Bez jejich účasti se totiž příprava léku neobejde.
I přes bohaté zkušenosti farmaceutickým firem je ale podle Hajdúcha potřeba věnovat se výzkumu léčiv i v akademickém prostředí. Tato pracoviště totiž nejsou tolik závislá na komerčním úspěchu jejich práce jako soukromé firmy. Akademici se tak mohou ve výzkumu věnovat i oblastem, o něž komerční sféra nemá zájem. Jedná se například o studium nových skupin léčiv, léků pro vzácná onemocnění či pro nemoci, které se vyskytují v chudých částech světa a pacienti nemají dostatek peněz, aby si léky zakoupili. „Máme navíc něco, co farmaceutický průmysl nemá. Pacienty, přístup k jejich biologickým materiálům a také mladé výzkumníky a studenty, kteří přicházejí s novými myšlenkami,“ poznamenal Hajdúch a vyzval případné zájemce z řad studentů ke spolupráci.
Přednášku ocenilo nejen publikum, ale i organizátor celého kurzu, chemik Pavel Hobza. „Po každém ročníku se studentů ptám, co se jim líbilo a jaké téma by nemělo chybět v příštím roce. V jednom se shodují vždy – zajímá je problematika vývoje nových léků. A přesně to si ve skvělé přednášce docenta Hajdúcha vyslechli. Vnímal jsem, jak je zaujal. Místy snad ani nedýchali,“ uvedl nejcitovanější tuzemský vědec.
Videozáznam přednášky