Letošní Současnou chemii ukončila přednáška o demokracii

Přednáška o fungování a principech demokracie a vztazích mezi elitami a občany uzavřela letošní cyklus Současná chemie. Hostem chemika Pavla Hobzy, který je garantem přednášek, byl politolog Pavel Šaradín z Filozofické fakulty UP.

Hned v úvodu vysvětlil hostitel, proč k dosavadním přednášejícím, rostlinnému genetikovi Jaroslavu Doleželovi, fyzikálnímu chemikovi Radku Zbořilovi a molekulárnímu onkologovi Mariánu Hajdúchovi, zařadil právě politologa. „Bude stále důležitější vědět, v jakém stavu se bude nacházet v budoucnosti společnost a lidstvo obecně. Znalost sociálního chování nabývá na významu a řešit ho nemůže naše ´Science´ ale zcela jiná disciplína,“ uvedl Pavel Hobza.

Politolog Šaradín pak ve více než hodinovém vystoupení mluvil o pojetí moderní společnosti, historii demokracie a jejích formách, objasnil pojmy jako dav, elity a podobně. Při hodnocení současného stavu naší společnosti zmínil přehlcení informacemi. „Novináři jsou náchylní k přeceňování významu nejnovějších událostí,“ uvedl Šaradín, podle kterého často chybí vysvětlení souvislostí, informace nejsou dány do kontextu a jen kloužou po povrchu. „Jedna negativní událost přebíjí druhou a my jsme pak z toho malinko dezorientovaní.“

Při popisu vývoje české společnosti po roce 1989, připomněl, že jsme se vydali cestou liberální demokracie, která ale není bezchybná. „Někdy pak v reakci na chyby politiků reagujeme ještě horší volbou,“ řekl Šaradín. Na příkladech volebních výsledků dokumentoval změnu v chování voličů. Podle politologa tradiční souboj mezi levicí a pravicí nahradil střet mezi velkými městy a zbytkem země. Jejich hlasování je odlišné a kopíruje mimo jiné i sociální postavení lidí. Volby odrážejí to, že se nedaří všem dobře a že řada lidí má existenční starosti. „Míra nerovnosti bude přitom pravděpodobně narůstat a doplácet na ni budeme všichni,“ varoval docent filozofické fakulty.

Jako možná východiska ze současného stavu vidí Pavel Šaradín změnu chování lidí. „Naším hlavním problémem je, že se neangažujeme a nechceme participovat na veřejném životě. Máme malý zájem o politiku i o veřejné dění obecně,“ uvedl Šaradín. Jak dodal, demokracie v budoucnu bude mít pravděpodobně jiné formy, než jaké dnes známe, a změní se podle toho, jakým vývojem projde společnost. Ovlivní ji další rozvoj robotizace a IT oborů, společnost se může segmentovat do menších komunit. Proto je podle politologa potřeba občany vzdělávat. „Mysleli jsme si, že se demokracii naučíme nějak automaticky, ale moc nám to nejde. Stejně jako je potřebná finanční nebo ekonomická gramotnost, je nutná občanská gramotnost,“ dodal Pavel Šaradín.

Cyklus Současná chemie se na přírodovědecké fakultě konal již počtrnácté, letos pod názvem Olomoucká věda v roce 2019. „Mým záměrem bylo ukázat, kam se olomoucká věda v posledních letech dostala. Všechny přednášky byly demonstrací excelentní světové vědy a z diskuzí studentů jsem viděl, že si všichni uvědomili obrovský kvalitativní posun olomoucké vědy a také možnosti, které se jim tím otevírají. Velmi dobře dopadl také můj záměr kombinovat přednášky o vědě, ve smyslu Science, a přednášky z oboru sociálních věd. Je určitě namístě stále připomínat, že před sociálními vědami stojí stejně závažné cíle jako před přírodními vědami a nedaleká budoucnost bude určena pokrokem v obou oblastech poznání,“ uvedl profesor Hobza.

Jeho pozvání přednášet olomouckým studentům, ale i dalším členům akademické obce a zájemcům z řad veřejnosti, v minulosti přijala řada významných osobností. Svoji práci i dobrodružství vědy publiku přibližovali například kardiochirurg Jan Pirk, zakladatel tuzemské dětské onkologie Josef Koutecký, egyptolog Miroslav Bárta, chemici Rudolf Zahradník, Josef Michl či Michal Hocek, fyzik Pavel Jelínek a další. Více informací včetně záznamů některých přednášek je na http://fch.upol.cz/vyuka/soucasna-chemie/.

 

Videozáznam přednášky


1. 4. 2019