O velký pokrok ve výzkumu uhlíkových nanostruktur se zasloužili i vědci z RCPTM

Uhlíkové nanostruktury jsou vědní oblastí, v níž vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) zaznamenali zásadní úspěchy. I proto se toto téma stalo ústředním bodem středeční přednášky ředitele vědeckého centra Radka Zbořila. Po pěti letech byl znovu hostem přednáškového kurzu Současná chemie, který na přírodovědecké fakultě již 14 let organizuje nejcitovanější český vědec Pavel Hobza.

„Profesor Zbořil je sice generačně mladší, ale patří mezi nejvýznamnější vědce u nás. Dokladem je citovanost jeho prací a prestiž časopisů, v nichž publikuje. Dělá nádherné práce s velkým vědeckým dopadem, o čemž svědčí i jeho umístění na prestižním seznamu Highly Cited Researchers 2018.  Vede centrum, které v této elitní společnosti zastupovali hned čtyři vědci,“ představil svého hosta profesor Hobza, který v seznamu nejcitovanějších vědců světa figuruje opakovaně.

Zatímco před pěti lety fyzikální chemik Zbořil v přednášce v rámci Současné chemie hovořil zejména o uplatnění nanotechnologií v medicíně, letos se zaměřil na uhlíkové nanostruktury. „Žádná jiná vědní oblast nezaznamenala v posledních pětadvaceti letech tak dramatický rozvoj a neovlivnila tolik další vědní disciplíny. My jsme se v Olomouci touto problematikou začali zabývat před deseti lety a dnes děláme věci, které byly v té době nepředstavitelné,“ řekl Zbořil.

Zatímco ve světě nanovýzkum odstartoval objev prvního nanomateriálu fullerenu v roce 1985 a skutečný přelom znamenal objev nobelovského materiálu grafenu v roce 2004, na začátku olomoucké cesty byl rok 2010. Tehdy stáli zdejší vědci u objevu fluorografenu a zkušenosti následně využili pro přípravu celé řady dvoudimenzionálních materiálů s definovanými vlastnostmi. „Významnou součástí našeho výzkumu je využití 2D chemie v celé řadě aplikací, od katalýzy přes spintroniku až například po superkondenzátory či biosenzoriku. To je to, proč vědu děláme,“ doplnil Zbořil. Zmínil významné milníky výzkumu v RCPTM, k nimž kromě objevu nejtenčího známého izolantu patřil i vývoj nekovových magnetů, první dvoudimenzionální karboxylové kyseliny nebo popis principu rezistence bakterií vůči nanostříbru. Velkou naději vkládají zdejší vědci i do výzkumu uhlíkových teček, které slibují celou řadu aplikací včetně lékařství.

„V některých případech boříme mýty a vydáváme se zcela novými cestami. To je jedna z věcí, kterou bych před vámi rád zdůraznil. Nebojte se nevěřit autoritám,“ pronesl vědec především směrem k přítomným studentům.

Cílem 14. ročníku Současné chemie je představit špičkovou olomouckou vědu. Tři ze čtyř přednášejících zastupují vědecká centra Univerzity Palackého – po vědeckém řediteli Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a řediteli RCPTM se zájemci mohou 20. března těšit na vystoupení ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Mariána Hajdúcha. Letošní sérii o týden později uzavře politolog Pavel Šaradín.

Záznam přednášky


8. 3. 2019